FDK.cz


Orgány Evropské unie, Rada Evropy, dotace a veřejné zakázky

ORGANIZAČNí STRUKTURA EVROPSKé UNIE

EVROPSKá KOMISE: Jedná se o nejvyšší zákonný orgán. Komisaři z jednotlivých států, prosazují zájmy celku, tj. zájmy EU. Hlavním úkolem Evropské komise je navrhování právních předpisů Evropské unie a kontrola jejich dodržování v členských státech.

Základní pravomoci Evropské komise:

Výkonná pravomoc - Komise zabezpečuje provádění primárního práva (Římská smlouva, Smlouva o Evropské unii a další) a aktů vydaných na jejich základě (nařízení, směrnice, rozhodnutí). Jedná se zejména o oblast vnějších vztahů, kde navrhuje a dojednává smlouvy s dalšími státy a někdy je sama i uzavírá.

Legislativní pravomoc - Komise má výsadní právo iniciovat (předkládat) návrhy legislativních aktů Evropské unie. Nové normy pak schvaluje Rada EU a Evropský parlament, které mohou předlohy modifikovat svými pozměňovacími návrhy.

Kontrolní pravomoc - Komise může po zjištění porušení evropského práva podat žalobu na členský stát pro nedodržování nebo nezavádění práva EU. Má právo na informace od členských států. O činnosti EU každoročně podává zprávu.

Složení: 28 komisařů, z každé země jeden, v čele s předsedou komise. Jednotliví komisaři tam nejsou za konkrétní zemi, ale za Evropu jako celek. Vždy mají určitý rezort, který zajišťují.

Kandidát na post předsedy je vybírán představiteli jednotlivých zemí v rámci Evropské rady na základě výsledků voleb do Evropského parlamentu. Ke svému zvolení potřebuje podporu většiny.

Výběr komisařů: kandidát na předsedu komise vybírá potencionální místopředsedy a komisaře na základě návrhů EU. Seznam kandidátů musí schválit vedoucí představitelé členských zemí v Evropské radě.

Současná předsedkyně Evropské komise: Ursula von der Leyenová - Němka – je volena na 5 let

Sídlo Evropské komise: Brusel (Belgie)

Evropskou komisařkou za Českou republiku je od 1. listopadu 2014, Eva Jourová, nyní již ve druhém volebním období, byla zvolena místopředsedkyní EK (ČR má post místopředsedy poprvé)

Funkční období současné Evropské komise bylo zahájena 1. prosince 2019

Evropská komise má zastoupení ve všech členských státech Evropské unie. Tyto úřady reprezentují Komisi, informují média a veřejnost o politikách EU a podávají Komisi zprávy o významných událostech v dané zemi. Jsou součástí tiskového a komunikačního servisu EK. Zastoupení Evropské komise v ČR vzniklo transformací Delegace Evropské komise, k níž došlo vstupem České republiky do Evropské unie dne 1. května 2004.

Vedoucí zastoupení: V čele úřadu stojí vedoucí Zastoupení. Od 1. září 2010 tuto funkci zastává Jan Michal.  

RADA EVROPSKé UNIE: Rada EU zastupuje zájmy členských států EU a funguje na mezivládním principu. Je to legislativní a výkonný orgán, který může rozhodovat o všech otázkách integrace. Hlavním sídlem Rady EU je Brusel, především budova Justus Lipsius.

Hlavními úkoly Rady jsou:

Má obecnou legislativní pravomoc ve všech oblastech, které nemá ve své kompetenci Komise. Na návrh Komise přijímá právní předpisy (nařízení, směrnice, rozhodnutí). Ve většině případů přijímá rozhodnutí společně s Evropským parlamentem.
V oblasti společné bezpečnostní a zahraniční má rozhodující pravomoci. Přijímá rozhodnutí, posiluje spolupráci mezi členskými státy a  provádí úkoly stanovené Evropskou radou. Pověřuje Komisi uzavíráním dohod se třetími státy.

Složení: Každá členská země je v Radě zastoupena jedním členem, většinou ministrem.

Předseda: mění se jednou za 6 měsíců - je jím představitel předsednické země¨.

Komise zastupuje členské státy a prosazuje jejich zájmy.

Členské státy vykonávající předsednictví úzce spolupracují v rámci tříčlenných skupin, které jsou označovány jako trojice. (systém zaveden Lisabonskou smlouvou) Tři země v období 18 měsíců vymezují dlouhodobé cíle a připravují společný program, ve kterém jsou stanovena témata a hlavní otázky, jimiž se bude Rada zabývat. Členské státy se po 6 měsících vystřídají. (ROTAČNí PRINCIP)

V současnosti trojici tvoří:  Finsko, Rumunsko

EVROPSKý PARLAMENT:Parlamentní shromáždění existuje od samého začátku evropského integračního procesu. Význam Evropského parlamentu začal narůstat po prvních přímých volbách v roce 1979. Přímá volba posílila jeho legitimitu a původně poradní shromáždění postupně získávalo větší vliv.

Evropský parlament je zákonodárný orgán, který na úrovni Unie vykonává pravomoci podobné těm, kterými disponují národní parlamenty členských zemí (ačkoli se o zákonodárnou a rozpočtovou pravomoc dělí s Radou).

Poslanci Evropského parlamentu jsou voleni na pětileté funkční období.

Parlament má tři oficiální sídla. Ve štrasburku (Francie) se europoslanci scházejí jeden týden v měsíci na plenárním zasedání. Stálé výbory Evropského parlamentu se scházejí mezi plenárními zasedáními v Bruselu (Belgie), kde se konají také "miniplenární zasedáni". Předsednictvo Evropského parlamentu a generální sekretariát sídlí v Lucemburku (Lucembursko).

Tvoří ho než 751 poslanců, volených přímo občany členských států, proto vyjadřuje zájmy občanů EU – funkční období je 5 let.

V čele Evropského parlamentu stojí Předsednictvo (tvoří ho předseda a 14 místopředsedů). Mandát předsedy trvá třicet měsíců.

Předseda: David-Mario Sassoli - Ital

Parlament vykonává tři hlavní funkce:

EVROPSKá RADA: Evropská rada, je hlavním politickým orgánem EU, který stojí na vrcholu institucionálního systému Evropské unie. Evropská rada se vyvinula na počátku 70. let z pravidelných schůzek nejvyšších představitelů členských zemí (hlav států a předsedů vlád). Jedná se tedy o setkání na nejvyšší úrovni. Byla ustavena společným prohlášením zástupců členských států při jejich setkání v Paříži roku 1974. První summit Evropské rady se konal v roce 1975 v Dublinu. Stálou součástí institucionální struktury Evropského společenství se Evropská rada stala přijetím Jednotného evropského aktu v roce 1986. Oficiální status má od roku 1993.

Působnost Evropské rady

Evropská rada funguje jako strategický orgán odpovědný za základní politická rozhodnutí, řešení závažných politických problémů a určování směru vývoje evropské integrace. Slouží jako fórum pro vrcholnou politickou diskuzi v krizových situacích a často napomáhá vyřešit případné spory a neshody mezi členskými státy. Obvykle dává podněty k úpravě zakládajících smluv, vyjadřuje se k vnějším vztahům Evropské unie a společné zahraniční a bezpečnostní politice. V prohlášeních nebo rezolucích se hlavy států a vlád společně vyjadřují ke konkrétním tématům a problémům.

Sídlo: schází se minimálně 2x ročně v Bruselu. Případná další setkání se konají v předsednické zemi Rady EU.

Složení: nejvyšší představitelé členských zemí, tj. hlavy států, nebo ministerští předsedové, stálý předseda Evropské rady, předseda EK

Reprezentuje členské státy

Stálý předseda s funkčním obdobím 2,5 roku, s možností znovuzvolení 2x po sobě. Od prosince 2019 Charles Michel - Belgičan

Předsedu volí i odvolává Evropská rada.

PRáVNí ŘáD EVROPSKé UNIE

Právní řád EU je unikátní celek, jaký nemá ve světě obdoby. Jeho ojedinělost spočívá v tom, že jej nelze považovat za právo mezinárodní, ani za právo vnitrostátní. Rozlišujeme v něm PRáVO PRIMáRNí a PRáVO SEKUNDáRNí.

PRáVO PRIMáRNí: tvoří smlouvy mezi suverénními státy. Jde především o zakládací smlouvy, v nichž jsou formulována nejdůležitější ustanovení, na jejímž základě se postupně vyvíjela a organizovala EU. Primárním právem jsou také smlouvy o přístupu členských států do EU. Všechny dokumenty primárního práva mají v právním řádu EU největší právní sílu.

SEKUNDáRNí PRáVOvytvářejí instituce EU, především KOMISE, RADA, PARLAMENT. Jeho tvorba je umožněna tím, že se členské státy vzdaly části svých suverénních práv ve prospěch Unie, která tím získala pravomoc k vlastní legislativě. Využitím této pravomoci vznikl a vyvíjí se právní řád EU nadřazený právním řádům členských států. Právní řád EU je v členských státech platný a účinný vedle jejich vnitrostátních právních řádů. Mezi těmito právními řády by neměly být rozpory. V opačném případě se nesmí vnitrostátní právo uplatňovat a musí být uvedeno do souladu s právem Unie.

PRáVNí OCHRANA V EU

Evropský soudní dvůr je vrcholným orgánem, který dohlíží nad dodržováním práva uvnitř EU. Má nezastupitelnou roli při výkladu a provádění zakládajících smluv (dle článku 19 Smlouvy o Evropské unii v revizi Lisabonskou smlouvou).

Sídlo: Lucemburk

Složení: 1 soudce z každého členského státu a 8 generálních advokátů

Funkční období: 6 let

Předseda: volen každé tři roky

Hlavní funkce: dohled na jednotnost výkladu a aplikace práva EU, kontrola legitimity rozhodování Rady a Evropské komise, možnost aktivně vynutit splnění svého rozhodnutí proti státům.

Tribunál má obdobné složení soudců jako Soudní dvůr EU. Rozhoduje o žalobách podávaných jednotlivými právnickými nebo fyzickými osobami. Proti jeho rozhodnutí lze podat odvolání k Evropskému soudnímu dvoru.

Soud pro veřejnou službu má sedm soudců. Rozhoduje o pracovněprávních žalobách zaměstnanců orgánů EU. Proti jeho rozhodnutí lze podat odvolání k Tribunálu.

Evropský veřejný ochránce práv – OMBUDSMAN, přijímá stížnosti od občanů EU, od jiných fyzických osob žijících v členských státech a od právnických osob sídlících v členských státech. Vyšetřuje tyto stížnosti, jestliže je v nich vytýkán nesprávný postup Unie. Je oprávněn konat šetření i z vlastní iniciativy.

Evropský účetní dvůr byl založen 22. července 1975 Bruselskou smlouvou v souvislosti se vznikem vlastních příjmů tehdejších Evropských společenství a potřebou vnější kontroly hospodaření s veřejnými financemi. Zahájil svoji činnost v říjnu 1977. Mezi orgány EU byl oficiálně zařazen až nabytím účinnosti Maastrichtské smlouvy v roce 1993. Tím došlo k posílení jeho nezávislosti a pravomocí ve vztahu k ostatním orgánům.

Sídlo: Lucemburk

Složení: 28 členů – auditorů – z každého členského státu jeden

Funkční období: 6 let

Hlavní funkce: kontrola řádného používání finančních prostředků EU

Předseda: volen na 3 roky

FINANČNí ORGáNY

Evropská centrální banka byla založena v roce 1998 a jejím úkolem je řídit měnovou politiku Unie a zabezpečovat stabilitu cen v zemích, které euro používají.  Její úlohou je rovněž podporovat obecné hospodářské politiky Unie. Výhradně ECB povoluje vydávání eura. ECB pracuje naprosto nezávisle, není tedy podřízena žádnému jinému orgánu EU ani členských států.

Sídlo: Frankfurt nad Mohanem

Složení:

Rada Guvernérů = výkonná rada ECB a guvernéři národních centrálních bank států eurozóny.

Výkonná rada = prezident ECB, viceprezident ECB a čtyři další členové rady

Generální rada = prezident ECB, viceprezident ECB a guvernéři národních centrálních bank členských států EU

Funkční období: Členové Výkonné rady na 8 let bez opakování

Předseda: volen na období 8 let bez opakování

Nezávislost ECB a národních centrálních bank v sobě zahrnuje čtyři podmínky:

PODOTáZKY: