FDK.cz


Nezaměstnanost, st. pol. zaměstnanosti a úřady práce

NEZAMĚSTNANOST můžeme sledovat z pohledu jednotlivce nebo z pohledu celospolečenského. Začněme pohledem MAKROEKONOMICKýM:

NEZAMĚSTNANOST DOBROVOLNá – jedná se o lidi, kteří o práci vědomě neusilují, protože jsou finančně dobře zajištěni, nebo dočasně dávají přednost volnému času. (dědictví)

NEZAMĚSTNANOST NEDOBROVOLNá – je velkým ekonomickým, sociálním a politickým problémem. Nezaměstnaný aktivně usiluje o nalezení nového zaměstnání. Je evidován na Úřadu práce.

TYPY NEZAMĚSTNANOSTI

Příčiny:

MíRA NEZAMĚSTNANOSTI

Pro výpočet míry nezaměstnanosti musíme být schopni určit počet nezaměstnaných (tzn. rozsah nezaměstnanosti) v zásadě stát nezajímá dobrovolná nezaměstnanost (nechceš pracovat, nepracuj…ovšem se všemi finančními a sociálními důsledky) Měříme proto pouze nedobrovolnou nezaměstnanost – ukazatelem je míra nezaměstnanosti.

HRANICE INTERVALU

Je doporučeno, aby se míra nezaměstnanosti pohybovala mezi 3 % až 6 %. Při nezaměstnanosti pod 3% hrozí „přezaměstnanost“ = pracovní síla není efektivně využita.

Při nezaměstnanosti nad 8 % jsou výrazné negativní výsledky:

Subjekty, které se účastní řešení otázky efektivního využití pracovních sil v národním hospodářství a s tím související nezaměstnaností, jsou tři:

Tomuto trojúhelníku říkáme TRIPARTITA (Rada pro sociální dialog) a při jednáních se zde řeší otázky regulace mezd, zaměstnanosti atd.

STáT – se snaží sladit tyto principiálně protichůdné zájmy a najít rozumný a společensky únosný kompromis. Tzn. stát na makroekonomické úrovni, musí připustit určitou míru nezaměstnanosti, ovšem pouze nízkou (do 5 %) a ke snížení negativních dopadů této nezaměstnanosti na jednotlivce vytváří systém sociálních opatření:

Stát je ve svých opatřeních omezen financemi státního rozpočtu. (pokud se rozhodne zvýšit podpory v nezaměstnanosti, musí ubrat peníze na školství, zdravotnictví, důchody…atd. nebo zvýšit daně)

ZAMĚSTNANCI – mají zájem na co nejvyšších mzdách a na plné zaměstnanosti (nulové nezaměstnanosti). Zaměstnance zastupují při jednání odbory, které mají v Evropě tradičně velkou váhu a vliv.

PODNIKATELé – mají zájem na efektivně nízkých mzdách, aby měli nižší náklady a neztratili konkurenceschopnost. Podnikáním riskují svou existenci a částečně tyto rizika nesou s nimi i jejich zaměstnanci (mohou přijít o práci) Ne každý zaměstnanec je pro firmu přínosem – firma potřebuje zaměstnance s určitou kvalifikací a s pozitivním vztahem k práci. Pro podnikatele je existence nezaměstnanosti přínosem, protože na trhu práce je dostatek pracovních sil, ze kterých si mohou vybírat ty nejlepší a zároveň převis nabídky práce sráží její cenu a podnikatelé mají nižší náklady, jsou více konkurence-schopni a dosahují vyšších zisků.

PODOTáZKY: