FDK.cz

Texty mohou být zastaralé a neúplné. Doporučuji složku s aktuálními materiály na třídním disku nebo materiál přímo od učitelky.


Management a marketing

Slovo management je převzato z angličtiny a je odvozeno od slova manage, tedy řídit, zvládnout, dokázat. Managementem lze označovat kromě vedení i skupinu řídících pracovníků - manažerů. Na jedné straně se jedná o označení funkce a na straně druhé jde o lidi, kteří tyto funkce vykonávají.

MANAGEMENT je ucelený soubor ověřených přístupů, názorů, zkušeností, doporučení a metod, které vedoucí pracovníci (manažeři) užívají ke zvládnutí specifických činností (manažerských funkcí), jež jsou nezbytné k dosažení soustavy podnikatelských cílů organizace.

MANAŽER je zaměstnanec, který zodpovídá za provoz firem a organizací. Jeho pracovní náplň může být rozdílná a na různých řídících úrovních, ale vždy zodpovídá za chod dané organizace. Aby se člověk stal manažerem, musí mít příslušné znalosti a dovednosti. Tuto funkci může vykonávat jen určitý okruh lidí. Ne každý má v sobě přirozenou autoritu a dovednost vést ostatní.

Stejně jako všichni zaměstnanci, tak i manažeři musí plnit stanovené úkoly tzv. řídit práci, pracovníky apod. Být dobrým manažerem znamená mít mnoho dovedností a znalostí a to zejména z psychologie.

Existují tři okruhy manažerských dovedností:

  1. LIDSKé DOVEDNOSTI - jsou obecné dovednosti důležité zejména pro provozního manažera, personalistu. Tyto dovednosti jsou důležité pro vedení lidí, motivaci, komunikaci, spolupráci a vzájemné pochopení.
  1. TECHNICKé DOVEDNOSTI - schopnosti využívat specifické vlastnosti, postupy, znalosti techniky, využívat specializované pracovníky. Manažer by mel mít stejné dovednosti technického rázu, jako mají lidé, které řídí. A to proto, aby zajistil provedení příslušné práce.
  1. KONCEPCí DOVEDNOSTI - schopnost vidět věci jako celek např.: strategické vedení – vidět dopř Patří sem také schopnost řídit, integrovat a sladovat zájmy a aktivity podniku.

Obecně se manažeři dělí podle úrovně:

Manažer pracuje prostřednictvím svých podřízených.

STYLY ŘíZENí

Podle stylu řízení rozlišujeme řídící pracovníky na autokraty, demokraty a liberály.

AUTOKRATICKý STYL – je charakteristický pro vedoucího, který sám rozhoduje a přikazuje svým podřízeným bez ohledu na jejich návrhy a náměty. Autokrat detailně a systematicky kontroluje, zda byly přesně splněny jeho příkazy. Tento styl je typický např. pro armádu a ve firemní praxi je úspěšný všude tam, kde podřízení nemají o práci zájem, snaží se ji spíše vyhnout, nebo o práci nepřemýšlejí a jsou raději, pokud dostanou přesné pokyny, co a jak dělat. Dále je tento styl úspěšný v situacích, kdy je třeba rychle se rozhodnout a není čas radit se s kolektivem.

DEMOKRATICKý STYL – vedoucí, o kterém říkáme, že je demokrat, bere ohled na názory svých podřízených, o problémech diskutuje, konečné rozhodnutí musí však udělat sám a kontroluje jeho plnění. Tento styl je výhodný, pokud podřízení mají zájem o svou práci, přemýšlí o ní a snaží se ji zlepšit. To je například při projektování, u marketingových činností, plánování a podobných tvůrčích pracích.

LIBERáLNí STYL – liberální vedoucí již nepoužívá přímých řídících příkazů. Tento styl je vhodný v organizacích, kde pracují tvůrčí pracovníci s vysokoškolským vzděláním, kteří mají vysokou vnitřní motivaci k práci – např. výzkumná pracoviště, vysoké školy…apod. Úkolem vedoucího je zde především vytvářet podmínky pro dobrou práci, organizovat týmovou spolupráci, směřovat své podřízené k naplňování cílů organizace.

MANAŽERSKé FUNKCE – jsou typické úlohy, které vedoucí pracovníci řeší v procesu své řídící práce.

Plnění poslání managementu je nejlépe zajištěno vzájemným souladem těchto funkcí: plánování, organizování, výběr a rozmisťování pracovníků, vedení lidí, kontrola.

PLáNOVáNí – manažer stanovuje cíle a zároveň postupy k jejich dosažení.

ORGANIZOVáNí – manažer potřebuje k zajištění cílů provést řadu činností - stanoví a uspořádá role lidí a těmto rolím přidělí konkrétní práce (sekretářka každé ráno vybere poštu, svolá poradu a uvaří kávu) Při organizování řídícího pracovníka ho ještě nezajímá, jestli danou roli bude ve firmě plnit Jana nebo Hana. Konkrétní lidi pro uvedené role hledá až v třetí manažerské funkci. (výběr a rozmisťování pracovníků) pro určitou práci je potřeba většinou více lidí – k tomuto účelu manažer zajišťuje sdružování rolí – lidí – do vhodných pracovních skupin, firemních útvarů, vymezuje jejich vztahy a tím vzniká tzv. organizační struktura.

VýBĚR A ROZMISŤOVáNí PRACOVNíKŮ – v této manažerské funkci řídící pracovník vybírá a získává konkrétní pracovníky do své organizační struktury, aby plnili vymezené role. Součástí této funkce je i hodnocení podřízených.

VEDENí LIDí – mezi lidmi ve firmě vznikají vzájemné vztahy nadřízenosti, podřízenosti a spolupráce. Tyto vztahy musí vedoucí pracovník řídit, přímo či nepřímo usměrňovat tak, aby lidé ve firmě plnili vytyčené úkoly.

KONTROLA – kontrola hodnotí kvalitu a kvantitu průběžných a konečných výsledků a vyvodí příslušné závěry.

Těmto funkcím říkáme sekvenční funkce. Měly by být vykonávány v uvedené posloupnosti.

HISTORIE MANAGEMENTU

Vývoj: postupuje po spirále (starší, jakoby dávno zapomenuté přístupy se znovu úročí v nové kvalitě)

Fáze:

  1. stádium: Klasický management
  2. stádium: management 40.-70. let
  3. stádium: Současné období managementu

1) Klasický management

Představitelé:

  1. W. Taylor– zakladatel managementu, zavedl řadu opatření:
  1. Ford:(plechová Líza)
  1. Weber:
  1. Baťa:

Členění:

  1. a) vědecká řízení: Tailor
  1. b) lidské zdroje: Elton Mayo
  1. c) správní řízení: Fayol
  1. d) byrokratické řízení: Max Weber

2) Management 40. -70. let

Členění:

  1. a) sociální přístupy:
  1. b) procesní přístupy:
  1. c) systémové přístupy:
  1. d) matematické přístupy:
  1. e) empirické přístupy:

3) Současné období managementu

Členění:

  1. a) filosofie podnikání:
  1. b) samostatnost a podnikavost:
  1. c) ústup od hromadné výroby:

- současná tržní realita upřednostňuje zákazníka ® náročnost výroby, univerzálnost pracovníků aj.

  1. d) rozvíjení tvořivosti:
m>íslušné znalosti a dovednosti. Tuto funkci může vykonávat jen určitý okruh lidí. Ne každý má v sobě přirozenou autoritu a dovednost vést ostatní.

Stejně jako všichni zaměstnanci, tak i manažeři musí plnit stanovené úkoly tzv. řídit práci, pracovníky apod. Být dobrým manažerem znamená mít mnoho dovedností a znalostí a to zejména z psychologie.

Existují tři okruhy manažerských dovedností:

  1. LIDSKé DOVEDNOSTI - jsou obecné dovednosti důležité zejména pro provozního manažera, personalistu. Tyto dovednosti jsou důležité pro vedení lidí, motivaci, komunikaci, spolupráci a vzájemné pochopení.
  1. TECHNICKé DOVEDNOSTI - schopnosti využívat specifické vlastnosti, postupy, znalosti techniky, využívat specializované pracovníky. Manažer by mel mít stejné dovednosti technického rázu, jako mají lidé, které řídí. A to proto, aby zajistil provedení příslušné práce.
  1. KONCEPCí DOVEDNOSTI - schopnost vidět věci jako celek např.: strategické vedení – vidět dopř Patří sem také schopnost řídit, integrovat a sladovat zájmy a aktivity podniku.

Obecně se manažeři dělí podle úrovně:

Manažer pracuje prostřednictvím svých podřízených.

STYLY ŘíZENí

Podle stylu řízení rozlišujeme řídící pracovníky na autokraty, demokraty a liberály.

AUTOKRATICKý STYL – je charakteristický pro vedoucího, který sám rozhoduje a přikazuje svým podřízeným bez ohledu na jejich návrhy a náměty. Autokrat detailně a systematicky kontroluje, zda byly přesně splněny jeho příkazy. Tento styl je typický např. pro armádu a ve firemní praxi je úspěšný všude tam, kde podřízení nemají o práci zájem, snaží se ji spíše vyhnout, nebo o práci nepřemýšlejí a jsou raději, pokud dostanou přesné pokyny, co a jak dělat. Dále je tento styl úspěšný v situacích, kdy je třeba rychle se rozhodnout a není čas radit se s kolektivem.

DEMOKRATICKý STYL – vedoucí, o kterém říkáme, že je demokrat, bere ohled na názory svých podřízených, o problémech diskutuje, konečné rozhodnutí musí však udělat sám a kontroluje jeho plnění. Tento styl je výhodný, pokud podřízení mají zájem o svou práci, přemýšlí o ní a snaží se ji zlepšit. To je například při projektování, u marketingových činností, plánování a podobných tvůrčích pracích.

LIBERáLNí STYL – liberální vedoucí již nepoužívá přímých řídících příkazů. Tento styl je vhodný v organizacích, kde pracují tvůrčí pracovníci s vysokoškolským vzděláním, kteří mají vysokou vnitřní motivaci k práci – např. výzkumná pracoviště, vysoké školy…apod. Úkolem vedoucího je zde především vytvářet podmínky pro dobrou práci, organizovat týmovou spolupráci, směřovat své podřízené k naplňování cílů organizace.

MANAŽERSKé FUNKCE – jsou typické úlohy, které vedoucí pracovníci řeší v procesu své řídící práce.

Plnění poslání managementu je nejlépe zajištěno vzájemným souladem těchto funkcí: plánování, organizování, výběr a rozmisťování pracovníků, vedení lidí, kontrola.

PLáNOVáNí – manažer stanovuje cíle a zároveň postupy k jejich dosažení.

ORGANIZOVáNí – manažer potřebuje k zajištění cílů provést řadu činností - stanoví a uspořádá role lidí a těmto rolím přidělí konkrétní práce (sekretářka každé ráno vybere poštu, svolá poradu a uvaří kávu) Při organizování řídícího pracovníka ho ještě nezajímá, jestli danou roli bude ve firmě plnit Jana nebo Hana. Konkrétní lidi pro uvedené role hledá až v třetí manažerské funkci. (výběr a rozmisťování pracovníků) pro určitou práci je potřeba většinou více lidí – k tomuto účelu manažer zajišťuje sdružování rolí – lidí – do vhodných pracovních skupin, firemních útvarů, vymezuje jejich vztahy a tím vzniká tzv. organizační struktura.

VýBĚR A ROZMISŤOVáNí PRACOVNíKŮ – v této manažerské funkci řídící pracovník vybírá a získává konkrétní pracovníky do své organizační struktury, aby plnili vymezené role. Součástí této funkce je i hodnocení podřízených.

VEDENí LIDí – mezi lidmi ve firmě vznikají vzájemné vztahy nadřízenosti, podřízenosti a spolupráce. Tyto vztahy musí vedoucí pracovník řídit, přímo či nepřímo usměrňovat tak, aby lidé ve firmě plnili vytyčené úkoly.

KONTROLA – kontrola hodnotí kvalitu a kvantitu průběžných a konečných výsledků a vyvodí příslušné závěry.

Těmto funkcím říkáme sekvenční funkce. Měly by být vykonávány v uvedené posloupnosti.

HISTORIE MANAGEMENTU

Vývoj: postupuje po spirále (starší, jakoby dávno zapomenuté přístupy se znovu úročí v nové kvalitě)

Fáze:

  1. stádium: Klasický management
  2. stádium: management 40.-70. let
  3. stádium: Současné období managementu

1) Klasický management

Představitelé:

  1. W. Taylor– zakladatel managementu, zavedl řadu opatření:
  1. Ford:(plechová Líza)
  1. Weber:
  1. Baťa:

Členění:

  1. a) vědecká řízení: Tailor
  1. b) lidské zdroje: Elton Mayo
  1. c) správní řízení: Fayol
  1. d) byrokratické řízení: Max Weber

2) Management 40. -70. let

Členění:

  1. a) sociální přístupy:
  1. b) procesní přístupy:
  1. c) systémové přístupy:
  1. d) matematické přístupy:
  1. e) empirické přístupy:

3) Současné období managementu

Členění:

  1. a) filosofie podnikání:
  1. b) samostatnost a podnikavost:
  1. c) ústup od hromadné výroby:

- současná tržní realita upřednostňuje zákazníka ® náročnost výroby, univerzálnost pracovníků aj.

  1. d) rozvíjení tvořivosti:

PODOTÁZKY:


Notice: Undefined index: HTTP_REFERER in /data/web/virtuals/6870/virtual/www/domains/fdk.cz/amp.php on line 148