Management a marketing
Slovo management je převzato z angličtiny a je odvozeno od slova manage, tedy řídit, zvládnout, dokázat. Managementem lze označovat kromě vedení i skupinu řídících pracovníků - manažerů. Na jedné straně se jedná o označení funkce a na straně druhé jde o lidi, kteří tyto funkce vykonávají.
MANAGEMENT je ucelený soubor ověřených přístupů, názorů, zkušeností, doporučení a metod, které vedoucí pracovníci (manažeři) užívají ke zvládnutí specifických činností (manažerských funkcí), jež jsou nezbytné k dosažení soustavy podnikatelských cílů organizace.
MANAŽER je zaměstnanec, který zodpovídá za provoz firem a organizací. Jeho pracovní náplň může být rozdílná a na různých řídících úrovních, ale vždy zodpovídá za chod dané organizace. Aby se člověk stal manažerem, musí mít příslušné znalosti a dovednosti. Tuto funkci může vykonávat jen určitý okruh lidí. Ne každý má v sobě přirozenou autoritu a dovednost vést ostatní.
Stejně jako všichni zaměstnanci, tak i manažeři musí plnit stanovené úkoly tzv. řídit práci, pracovníky apod. Být dobrým manažerem znamená mít mnoho dovedností a znalostí a to zejména z psychologie.
Existují tři okruhy manažerských dovedností:
- LIDSKé DOVEDNOSTI - jsou obecné dovednosti důležité zejména pro provozního manažera, personalistu. Tyto dovednosti jsou důležité pro vedení lidí, motivaci, komunikaci, spolupráci a vzájemné pochopení.
- TECHNICKé DOVEDNOSTI - schopnosti využívat specifické vlastnosti, postupy, znalosti techniky, využívat specializované pracovníky. Manažer by mel mít stejné dovednosti technického rázu, jako mají lidé, které řídí. A to proto, aby zajistil provedení příslušné práce.
- KONCEPCí DOVEDNOSTI - schopnost vidět věci jako celek např.: strategické vedení – vidět dopř Patří sem také schopnost řídit, integrovat a sladovat zájmy a aktivity podniku.
Obecně se manažeři dělí podle úrovně:
- manažeři první linie – jde o přímé nadřízené zaměstnanců (mistři), odpovídají za přidělování úkolů zaměstnancům, průběžně kontrolují jejich práci, získávají od nich informace. Úkolem základního managementu je slaďovat zájmy a potřeby zaměstnanců vyplívající z jejich pracovních činností se zájmy podniku jako celku.
- 2. manažeři střední linie – jsou to vedoucí závodů, vedoucí odborných úseků apod. Jejich úkolem je být prostředníky mezi Top-manažery a základním managementem. U těchto funkcí je důležité, umět si získat respekt a udržet si ho. Tito manažeři sbírají, třídí a zpracovávají informace od nižšího managementu a předávají je dál, tedy vyššímu managementu. Střední manažeři samostatně rozhodují o metodách plnění úkolů.
- Top manažeři – přebírají místo vlastníků odpovědnost za úspěšný rozvoj podniku, tvoří koncepce, sjednocují a koordinují všechny zájmy a činnosti podniku, rozhodují o perspektivních rozvojových záměrech (vývoj nových výrobků, zásadní investice, změny v řízení…) Jsou to například ředitelé, generální ředitelé a jim přímo podřízení pracovníci. (techničtí ředitelé, výrobní, ekonomičtí, obchodní, personální…)
Manažer pracuje prostřednictvím svých podřízených.
STYLY ŘíZENí
Podle stylu řízení rozlišujeme řídící pracovníky na autokraty, demokraty a liberály.
AUTOKRATICKý STYL – je charakteristický pro vedoucího, který sám rozhoduje a přikazuje svým podřízeným bez ohledu na jejich návrhy a náměty. Autokrat detailně a systematicky kontroluje, zda byly přesně splněny jeho příkazy. Tento styl je typický např. pro armádu a ve firemní praxi je úspěšný všude tam, kde podřízení nemají o práci zájem, snaží se ji spíše vyhnout, nebo o práci nepřemýšlejí a jsou raději, pokud dostanou přesné pokyny, co a jak dělat. Dále je tento styl úspěšný v situacích, kdy je třeba rychle se rozhodnout a není čas radit se s kolektivem.
DEMOKRATICKý STYL – vedoucí, o kterém říkáme, že je demokrat, bere ohled na názory svých podřízených, o problémech diskutuje, konečné rozhodnutí musí však udělat sám a kontroluje jeho plnění. Tento styl je výhodný, pokud podřízení mají zájem o svou práci, přemýšlí o ní a snaží se ji zlepšit. To je například při projektování, u marketingových činností, plánování a podobných tvůrčích pracích.
LIBERáLNí STYL – liberální vedoucí již nepoužívá přímých řídících příkazů. Tento styl je vhodný v organizacích, kde pracují tvůrčí pracovníci s vysokoškolským vzděláním, kteří mají vysokou vnitřní motivaci k práci – např. výzkumná pracoviště, vysoké školy…apod. Úkolem vedoucího je zde především vytvářet podmínky pro dobrou práci, organizovat týmovou spolupráci, směřovat své podřízené k naplňování cílů organizace.
MANAŽERSKé FUNKCE – jsou typické úlohy, které vedoucí pracovníci řeší v procesu své řídící práce.
Plnění poslání managementu je nejlépe zajištěno vzájemným souladem těchto funkcí: plánování, organizování, výběr a rozmisťování pracovníků, vedení lidí, kontrola.
PLáNOVáNí – manažer stanovuje cíle a zároveň postupy k jejich dosažení.
ORGANIZOVáNí – manažer potřebuje k zajištění cílů provést řadu činností - stanoví a uspořádá role lidí a těmto rolím přidělí konkrétní práce (sekretářka každé ráno vybere poštu, svolá poradu a uvaří kávu) Při organizování řídícího pracovníka ho ještě nezajímá, jestli danou roli bude ve firmě plnit Jana nebo Hana. Konkrétní lidi pro uvedené role hledá až v třetí manažerské funkci. (výběr a rozmisťování pracovníků) pro určitou práci je potřeba většinou více lidí – k tomuto účelu manažer zajišťuje sdružování rolí – lidí – do vhodných pracovních skupin, firemních útvarů, vymezuje jejich vztahy a tím vzniká tzv. organizační struktura.
VýBĚR A ROZMISŤOVáNí PRACOVNíKŮ – v této manažerské funkci řídící pracovník vybírá a získává konkrétní pracovníky do své organizační struktury, aby plnili vymezené role. Součástí této funkce je i hodnocení podřízených.
VEDENí LIDí – mezi lidmi ve firmě vznikají vzájemné vztahy nadřízenosti, podřízenosti a spolupráce. Tyto vztahy musí vedoucí pracovník řídit, přímo či nepřímo usměrňovat tak, aby lidé ve firmě plnili vytyčené úkoly.
KONTROLA – kontrola hodnotí kvalitu a kvantitu průběžných a konečných výsledků a vyvodí příslušné závěry.
Těmto funkcím říkáme sekvenční funkce. Měly by být vykonávány v uvedené posloupnosti.
HISTORIE MANAGEMENTU
Vývoj: postupuje po spirále (starší, jakoby dávno zapomenuté přístupy se znovu úročí v nové kvalitě)
Fáze:
- stádium: Klasický management
- stádium: management 40.-70. let
- stádium: Současné období managementu
1) Klasický management
- první tří desetiletí 20.století¨
- proud USA byl zaměřen na zvyšování výkonnosti s důrazem na bezprostřední řízení výroby (pracovní disciplína)
- tehdejší USA prodělávala bouřlivý rozvoj průmyslové výroby. Do výroby byly zapojovány nekvalifikované pracovní síly, včetně přistěhovalců.
- V praxi existovalo málo odborníků
- Přístup k řízení nevyžadoval od podřízených žádnou iniciativu, pouze dodržování kázně
Představitelé:
- W. Taylor– zakladatel managementu, zavedl řadu opatření:
- disciplína (řídící pracovníci mají být odborně kvalifikováni)
- výběr pracovníků pro výkon určité práce
- vojenský typ organizace
- motivace pracovníků
- Ford:(plechová Líza)
- činnosti byly prokalkulovány na minimum času a nákladů
- zavedl v roce 1913 běžící pás
- Weber:
- německý sociolog
- dělba práce
- právo a povinnosti jsou vymezené
- zavedl byrokratický systém organizace (řízení
- Baťa:
- plánování veškeré činností, samospráva dílen
- pravomoc a odpovědnost řídících pracovníků
- týdenní vyplácení mezd, účast na zisku
- podnikové spoření, disciplína, běžící pás
Členění:
- a) vědecká řízení: Tailor
- řídící pracovníci mají být odborně kvalifikováni k řízení dělníků, ti mají plnit jejich úkoly
- motivace pracovníků (úkolová mzda)
- zavedení normování práce, časové studie, pásová výroba
- b) lidské zdroje: Elton Mayo
- opak vědeckého řízení
- sleduje se motivace lidí, jejích iniciativa, zdůraznění psychologie a sociologie
- c) správní řízení: Fayol
- důraz na celistvost a harmonii řízení, snaha o ucelený pohled na řízení a úlohu manažera
- spravedlivé odměňování, plánování, předvídání, organizování, koordinace a kontrola
- d) byrokratické řízení: Max Weber
- organizace fungující na základě pevných norem a jasných pravidel, přesné pravomoce, povinnosti, popisy činností
2) Management 40. -70. let
Členění:
- a) sociální přístupy:
- hledání, postavení a úlohy člověka podniku
- důraz na mezilidské vztahy
- úkolová mzda
- b) procesní přístupy:
- došlo k propracování řady manažerských funkcí (plánování, organizování, kontrolování)
- c) systémové přístupy:
- usilují o aplikaci koncepce funkční analýzy a obecné teorie systému do řízení
- řešíme složité problémy skutečnosti
- účelově vytvořený a uspořádaný celek
- d) matematické přístupy:
- matematické moduly, řešení problémů, logické procesy
- při formování mat. modelu nemůžeme obsáhnout všechny aspekty zkoumané reality
- e) empirické přístupy:
- neboli pragmatické
- zkušenost (empirie) a praktické poznatky (pragmatismus) = důležitá je praxe
- jsou předkládány manažerům za účelem zlepšení jejich řídících činností
3) Současné období managementu
- dochází k celé řadě změn ve vývoji ekonomiky
- růst konkurence
- globální změny (ekonomický, politický původ, aj.)
Členění:
- a) filosofie podnikání:
- okamžitá ziskovost výrobku, preferováno v minulosti, není nejvýhodnější cestou k popularitě
- dnes se firmy zabezpečují v podobě zvyšování tržního podílu
- orientace na snižování nákladu (materiál, čas, aj.)
- zvýšení produktivity práce, zkracování času (kratší dodací lhůty)
- objednávací cykly, skladovací cykly
- b) samostatnost a podnikavost:
- vyšší vzdělanost a kvalifikovanost
- týmová práce
- c) ústup od hromadné výroby:
- současná tržní realita upřednostňuje zákazníka ® náročnost výroby, univerzálnost pracovníků aj.
- d) rozvíjení tvořivosti:
- reaktivní(okamžité reagování na problém zákazníka)
- inovativní(vyžaduje týmovou práce a odborné informace)
m>íslušné znalosti a dovednosti. Tuto funkci může vykonávat jen určitý okruh lidí. Ne každý má v sobě přirozenou autoritu a dovednost vést ostatní.
Stejně jako všichni zaměstnanci, tak i manažeři musí plnit stanovené úkoly tzv. řídit práci, pracovníky apod. Být dobrým manažerem znamená mít mnoho dovedností a znalostí a to zejména z psychologie.
Existují tři okruhy manažerských dovedností:
- LIDSKé DOVEDNOSTI - jsou obecné dovednosti důležité zejména pro provozního manažera, personalistu. Tyto dovednosti jsou důležité pro vedení lidí, motivaci, komunikaci, spolupráci a vzájemné pochopení.
- TECHNICKé DOVEDNOSTI - schopnosti využívat specifické vlastnosti, postupy, znalosti techniky, využívat specializované pracovníky. Manažer by mel mít stejné dovednosti technického rázu, jako mají lidé, které řídí. A to proto, aby zajistil provedení příslušné práce.
- KONCEPCí DOVEDNOSTI - schopnost vidět věci jako celek např.: strategické vedení – vidět dopř Patří sem také schopnost řídit, integrovat a sladovat zájmy a aktivity podniku.
Obecně se manažeři dělí podle úrovně:
- manažeři první linie – jde o přímé nadřízené zaměstnanců (mistři), odpovídají za přidělování úkolů zaměstnancům, průběžně kontrolují jejich práci, získávají od nich informace. Úkolem základního managementu je slaďovat zájmy a potřeby zaměstnanců vyplívající z jejich pracovních činností se zájmy podniku jako celku.
- 2. manažeři střední linie – jsou to vedoucí závodů, vedoucí odborných úseků apod. Jejich úkolem je být prostředníky mezi Top-manažery a základním managementem. U těchto funkcí je důležité, umět si získat respekt a udržet si ho. Tito manažeři sbírají, třídí a zpracovávají informace od nižšího managementu a předávají je dál, tedy vyššímu managementu. Střední manažeři samostatně rozhodují o metodách plnění úkolů.
- Top manažeři – přebírají místo vlastníků odpovědnost za úspěšný rozvoj podniku, tvoří koncepce, sjednocují a koordinují všechny zájmy a činnosti podniku, rozhodují o perspektivních rozvojových záměrech (vývoj nových výrobků, zásadní investice, změny v řízení…) Jsou to například ředitelé, generální ředitelé a jim přímo podřízení pracovníci. (techničtí ředitelé, výrobní, ekonomičtí, obchodní, personální…)
Manažer pracuje prostřednictvím svých podřízených.
STYLY ŘíZENí
Podle stylu řízení rozlišujeme řídící pracovníky na autokraty, demokraty a liberály.
AUTOKRATICKý STYL – je charakteristický pro vedoucího, který sám rozhoduje a přikazuje svým podřízeným bez ohledu na jejich návrhy a náměty. Autokrat detailně a systematicky kontroluje, zda byly přesně splněny jeho příkazy. Tento styl je typický např. pro armádu a ve firemní praxi je úspěšný všude tam, kde podřízení nemají o práci zájem, snaží se ji spíše vyhnout, nebo o práci nepřemýšlejí a jsou raději, pokud dostanou přesné pokyny, co a jak dělat. Dále je tento styl úspěšný v situacích, kdy je třeba rychle se rozhodnout a není čas radit se s kolektivem.
DEMOKRATICKý STYL – vedoucí, o kterém říkáme, že je demokrat, bere ohled na názory svých podřízených, o problémech diskutuje, konečné rozhodnutí musí však udělat sám a kontroluje jeho plnění. Tento styl je výhodný, pokud podřízení mají zájem o svou práci, přemýšlí o ní a snaží se ji zlepšit. To je například při projektování, u marketingových činností, plánování a podobných tvůrčích pracích.
LIBERáLNí STYL – liberální vedoucí již nepoužívá přímých řídících příkazů. Tento styl je vhodný v organizacích, kde pracují tvůrčí pracovníci s vysokoškolským vzděláním, kteří mají vysokou vnitřní motivaci k práci – např. výzkumná pracoviště, vysoké školy…apod. Úkolem vedoucího je zde především vytvářet podmínky pro dobrou práci, organizovat týmovou spolupráci, směřovat své podřízené k naplňování cílů organizace.
MANAŽERSKé FUNKCE – jsou typické úlohy, které vedoucí pracovníci řeší v procesu své řídící práce.
Plnění poslání managementu je nejlépe zajištěno vzájemným souladem těchto funkcí: plánování, organizování, výběr a rozmisťování pracovníků, vedení lidí, kontrola.
PLáNOVáNí – manažer stanovuje cíle a zároveň postupy k jejich dosažení.
ORGANIZOVáNí – manažer potřebuje k zajištění cílů provést řadu činností - stanoví a uspořádá role lidí a těmto rolím přidělí konkrétní práce (sekretářka každé ráno vybere poštu, svolá poradu a uvaří kávu) Při organizování řídícího pracovníka ho ještě nezajímá, jestli danou roli bude ve firmě plnit Jana nebo Hana. Konkrétní lidi pro uvedené role hledá až v třetí manažerské funkci. (výběr a rozmisťování pracovníků) pro určitou práci je potřeba většinou více lidí – k tomuto účelu manažer zajišťuje sdružování rolí – lidí – do vhodných pracovních skupin, firemních útvarů, vymezuje jejich vztahy a tím vzniká tzv. organizační struktura.
VýBĚR A ROZMISŤOVáNí PRACOVNíKŮ – v této manažerské funkci řídící pracovník vybírá a získává konkrétní pracovníky do své organizační struktury, aby plnili vymezené role. Součástí této funkce je i hodnocení podřízených.
VEDENí LIDí – mezi lidmi ve firmě vznikají vzájemné vztahy nadřízenosti, podřízenosti a spolupráce. Tyto vztahy musí vedoucí pracovník řídit, přímo či nepřímo usměrňovat tak, aby lidé ve firmě plnili vytyčené úkoly.
KONTROLA – kontrola hodnotí kvalitu a kvantitu průběžných a konečných výsledků a vyvodí příslušné závěry.
Těmto funkcím říkáme sekvenční funkce. Měly by být vykonávány v uvedené posloupnosti.
HISTORIE MANAGEMENTU
Vývoj: postupuje po spirále (starší, jakoby dávno zapomenuté přístupy se znovu úročí v nové kvalitě)
Fáze:
- stádium: Klasický management
- stádium: management 40.-70. let
- stádium: Současné období managementu
1) Klasický management
- první tří desetiletí 20.století¨
- proud USA byl zaměřen na zvyšování výkonnosti s důrazem na bezprostřední řízení výroby (pracovní disciplína)
- tehdejší USA prodělávala bouřlivý rozvoj průmyslové výroby. Do výroby byly zapojovány nekvalifikované pracovní síly, včetně přistěhovalců.
- V praxi existovalo málo odborníků
- Přístup k řízení nevyžadoval od podřízených žádnou iniciativu, pouze dodržování kázně
Představitelé:
- W. Taylor– zakladatel managementu, zavedl řadu opatření:
- disciplína (řídící pracovníci mají být odborně kvalifikováni)
- výběr pracovníků pro výkon určité práce
- vojenský typ organizace
- motivace pracovníků
- Ford:(plechová Líza)
- činnosti byly prokalkulovány na minimum času a nákladů
- zavedl v roce 1913 běžící pás
- Weber:
- německý sociolog
- dělba práce
- právo a povinnosti jsou vymezené
- zavedl byrokratický systém organizace (řízení
- Baťa:
- plánování veškeré činností, samospráva dílen
- pravomoc a odpovědnost řídících pracovníků
- týdenní vyplácení mezd, účast na zisku
- podnikové spoření, disciplína, běžící pás
Členění:
- a) vědecká řízení: Tailor
- řídící pracovníci mají být odborně kvalifikováni k řízení dělníků, ti mají plnit jejich úkoly
- motivace pracovníků (úkolová mzda)
- zavedení normování práce, časové studie, pásová výroba
- b) lidské zdroje: Elton Mayo
- opak vědeckého řízení
- sleduje se motivace lidí, jejích iniciativa, zdůraznění psychologie a sociologie
- c) správní řízení: Fayol
- důraz na celistvost a harmonii řízení, snaha o ucelený pohled na řízení a úlohu manažera
- spravedlivé odměňování, plánování, předvídání, organizování, koordinace a kontrola
- d) byrokratické řízení: Max Weber
- organizace fungující na základě pevných norem a jasných pravidel, přesné pravomoce, povinnosti, popisy činností
2) Management 40. -70. let
Členění:
- a) sociální přístupy:
- hledání, postavení a úlohy člověka podniku
- důraz na mezilidské vztahy
- úkolová mzda
- b) procesní přístupy:
- došlo k propracování řady manažerských funkcí (plánování, organizování, kontrolování)
- c) systémové přístupy:
- usilují o aplikaci koncepce funkční analýzy a obecné teorie systému do řízení
- řešíme složité problémy skutečnosti
- účelově vytvořený a uspořádaný celek
- d) matematické přístupy:
- matematické moduly, řešení problémů, logické procesy
- při formování mat. modelu nemůžeme obsáhnout všechny aspekty zkoumané reality
- e) empirické přístupy:
- neboli pragmatické
- zkušenost (empirie) a praktické poznatky (pragmatismus) = důležitá je praxe
- jsou předkládány manažerům za účelem zlepšení jejich řídících činností
3) Současné období managementu
- dochází k celé řadě změn ve vývoji ekonomiky
- růst konkurence
- globální změny (ekonomický, politický původ, aj.)
Členění:
- a) filosofie podnikání:
- okamžitá ziskovost výrobku, preferováno v minulosti, není nejvýhodnější cestou k popularitě
- dnes se firmy zabezpečují v podobě zvyšování tržního podílu
- orientace na snižování nákladu (materiál, čas, aj.)
- zvýšení produktivity práce, zkracování času (kratší dodací lhůty)
- objednávací cykly, skladovací cykly
- b) samostatnost a podnikavost:
- vyšší vzdělanost a kvalifikovanost
- týmová práce
- c) ústup od hromadné výroby:
- současná tržní realita upřednostňuje zákazníka ® náročnost výroby, univerzálnost pracovníků aj.
- d) rozvíjení tvořivosti:
- reaktivní(okamžité reagování na problém zákazníka)
- inovativní(vyžaduje týmovou práce a odborné informace)
PODOTÁZKY:
- Definice managementu a manažera
- Profil manažera
- Rozbor manažerských funkcí (plánování, organizování, rozhodování, vedení lidí, komunikace, kontrola)
- Historie managementu