FDK.cz


Finanční trhy

Každý vyspělý ekonomický systém je postavený na fungujících tocích peněz. Peníze mají funkci oběživa, platidla a dají se akumulovat. Mohou sloužit jako kapitál. Mají i různou podobu – hotovost, devizy, drahé kovy, cenné papíry… Všechny tyto jejich charakteristiky je předurčují jako specifické zboží, které má svůj specifický trh – FINANČNÍ TRH. Je to největší trh, jak v měřítku národní ekonomiky, tak v měřítku světovém.

STRUKTURA FINANČNÍHO TRHU

Finanční trh je založený na nabídce relativně volných peněz (které jejich majitelé nechtějí nechat ležet ladem a ztrácet na hodnotě díky inflaci, ale chtějí je zhodnotit), a poptávce po penězích (kdy podnikatelé vědí jak vydělat, ale nemají dostatek kapitálu). Střetem této nabídky a poptávky se také vytváří cena peněz (výše úroků, tržní cena CP, kurzy deviz…).

Finanční trh dělíme na:

PENĚŽNÍ TRH – zajišťuje umísťování krátkodobých finančních zdrojů. Jsou to půjčky na mezibankovním trhu (mezi bankami navzájem), které mohou být i na pár hodin, a jsou to půjčky mezi bankami a klienty se splatností do 1 roku.

PŘÍKLADY NÁSTROJŮ TOHOTO TRHU – VKLADY A ÚVĚRY:

  1. Netermínované vklady – podnik a občané ukládají u bank za úrok, mohou je kdykoliv vyzvednout
  2. Krátkodobé termínované vklady – podniky a občané ukládají u bank za vyšší úrok na určitou dobu
  3. Krátkodobé úvěry – banky půjčují podnikům a občanům na určitou dobu

Dále pak krátkodobé cenné papíry
Cenný papír je právní vztah mezi dvěma (i více) subjekty, zachycený písemnou formou. Tato písemnost má určité náležitosti stanovené zákonem, a pak může být samostatně obchodovatelná (dá se převádět na další osoby)

Cenné papíry peněžního trhu zachycují vztah dlužnický – majitel CP je věřitelem a ten, kdo CP vystavil, je dlužník. Majitel CP má právo tento cenný papír před dobou splatnosti prodat, zastavit do zálohy…
Cenné papíry peněžního trhu nepodléhají schválení ministerstva financí.

Jsou to:

  1. Depozitní certifikát – vystavuje banka (dlužník) a potvrzuje jím přijetí jednorázového termínovaného vkladu od klienta (věřitele). Tyto certifikáty jsou prodávány s různou nominální hodnotou a s různou dobou splatnosti (1. měsíc, 2. měsíce, …rok) Certifikát může být vystaven na jméno, nebo na doručitele (jméno majitele na CP není uvedeno) Depozitní certifikát je obvykle úročen pevnou úrokovou mírou a nominální hodnota certifikátu + úrok jsou splatné po uplynutí sjednané doby uložení. Úrok podléhá dani z příjmů.
  2. Směnka – je převoditelný CP, ze kterého vyplívá dlužnický závazek, který dává směnečnému dlužníkovi povinnost zaplatit a současně majiteli směnky právo požadovat zaplacení směnečné sumy v určitém čase a na určitém místě. Vydání a použití směnky se řídí speciálním zákonem (zákon směnečný a šekový č. 191/1950 Sb.) Směnka je speciální cenný papír - může ji vystavit a použít kterýkoliv podnikatel, ale také občan dle občanského zákoníku. Vystavení směnky nepodléhá schválení žádné instituce, můžete jí tedy sepsat kdykoliv a kdekoliv. Směnka musí obsahovat podstatné náležitosti dané směnečným zákonem. Její forma však není předepsaná (i když bude sepsaná v restauraci na kousek ubrousku, bude platná).
    Náležitosti směnky vlastní a cizí
    • OZNAČENÍ, ŽE JDE O SMĚNKU V SOUVISLÉM TEXTU LISTINY
    • BEZPODMÍNEČNÝ SLIB VÝSTAVCE ZAPLATIT URČITOU SUMU – u směnky cizí – PŘÍKAZ VÝSTAVCE, ZAPLATIT URČITOU SUMU – musí obsahovat „zaplaťte“
    • ÚDAJE O SPLATNOSTI – na viděnou (při předložení); na určitý čas po viděné; na určitý čas po vystavení směnky (např. 30 dní)
    • JMÉNO OSOBY, KTERÉ MÁ BÝT PLACENO
    • PŘESNÉ STANOVENÍ MÍSTA, KDE MÁ BÝT PLACENO (DOMICIL)
    • JMÉNO VÝSTAVCE A JEHO PODPIS – cizí směnka musí obsahovat JMÉNO SMĚNEČNÍKA (DLUŽNÍKA)
    • DATUM, MÍSTO VYSTAVENÍ SMĚNKY (POPŘ. OTISK RAZÍTKA)
    Další použití směnek vyplývá z jejich charakteristiky obchodovatelného CP – převod směnky na jinou osobu se uskuteční pomocí indosamentu (rubopisu). Nový vlastník je zapsán na rubu směnky. Po zaplacení směnky má být směnka opatřena kvitanční doložkou „zaplaceno dne“
    Na směnce vlastní musí být „zaplatím“.
    Směnky „Bez protestu“ jsou protestovatelné u soudu, tzn. že samosoudce to odsoudí a vydá platební rozkaz. Při nezaplacení vše podléhá exekučnímu zákonu.
    Směnka může sloužit jako:
    • Zástava při jiných typech úvěru
    • Směnkou můžeme ručit určitou obchodní transakci
    • Směnka se dá využít jako platidlo
    • Směnky jsou jedním z cizích zdrojů krátkodobého financování firmy
    • Směnka je využívaná při úvěrech
  3. Pokladniční poukázky – pokladniční poukázky mají u nás podobu státních pokladničních poukázek, tedy CP emitovaného státní institucí (např. ministerstvo financí) a jsou využívány k vyrovnání krátkodobých schodků příjmů a výdajů státního rozpočtu a jako nástroj měnové politiky. Už z této charakteristiky vyplývá, že tyto CP jsou určeny k obchodování na mezibankovním trhu a pro velké investory. Nominální jedné státní pokladniční poukázky bývá 1 milión korun. Objem jedné emise se pohybuje v řádech miliard korun a jsou většinou prodávány formou aukce se sestupnou licitací. Doba splatnosti se pohybuje od několika dní do jednoho roku. O tyto CP je tradičně velký zájem, protože stát v pozici dlužníka je velmi solidní zárukou navrácení peněz včetně úrokového výnosu.
  4. Bankovní akcepty – jsou specifickou formou spojení akceptačního úvěru a směnky cizí, vystavené příjemcem akceptačního úvěru (klientem banky) a akceptované bankou. Tím, že je směnka akceptovaná bankou, vystupuje banka jako hlavní směnečný dlužník a tato směnka je velmi dobře jištěna.

KAPITÁLOVÝ TRH – se zaměřuje na umísťování kapitálu.
Typické nástroje kapitálového trhu:

  1. Akcie – majetkový CP – s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se na zisku, na řízení společnosti, na likvidační zůstatek společnosti
  2. Podílové listy – majetkový CP – vydává (emituje) speciální druh společnosti, která se nazývá podílový fond. Podílový fond shromáždí peníze od investorů (občanů, firem) formou prodeje svých podílových listů a z takto získaným kapitálem začne obchodovat ne burze, tedy nakupovat a prodávat CP a další finanční instrumenty. Cílem jejího snažení je dosažení zisku, ze kterého pak vyplácí vlastníkům podílových listů podíly.
  3. Obligace – úvěrový CP – dluhopis – zachycují právní vztah mezi emitentem obligace (dlužníkem) a investorem (věřitelem, kupcem CP), kdy emitent se zavazuje za určitou dobu (delší než jeden rok…často až 5 a více let) majiteli obligace vrátit vloženou částku zvýšenou o úrok. Emitent neproplatí obligaci dříve, majitel obligace má však možnost tuto obligaci prodat před splatností. Majitel obligace nemá právo podílet se na řízení podniku. Obligace podléhají při emisi schválení ministerstvem financí.
    Emitovat obligace může: STÁT (STÁTNÍ DLUHOPIS); MĚSTO (KOMUNÁLNÍ OBLIGACE); PODNIKY A BANKY.
  4. 4. Hypotéční zástavní listy – úvěrový CP – dluhopis. První emise byla vydána v roce 1996, a jak už nám napovídá název CP HYPOTÉČNÍ ZÁSTAVNÍ LISTY, jsou ručeny nemovitostí, tedy zástavou nemovitosti. HZL jsou emitovány bankami s licencí k hypotéčnímu bankovnictví.
    Hypotéční zástavní listy mají podobu:
    • Listinnou – cenný papír materializovaný
    • Zaknihovanou – cenný papír dematerializovaný
    • Mohou být: neveřejně obchodovatelné; veřejně obchodovatelné

Deriváty CP – u derivátů dochází k nejvyšší míře abstrakce ve finančních operacích, protože předmětem koupě nebo prodeje, je určité právo, nikoliv věc hmatatelná. Obchod můžeme uzavřít buď k aktuálnímu okamžiku, nebo až za delší dobu, k některému budoucímu datu (týden). Právě u těchto termínovaných obchodů se uzavírá smlouva, aniž bychom znali skutečný kurz CP nebo deviz, který v onom budoucím okamžiku bude dosažen. Je to jen náš odhad…a odhad partnera – spekulujeme.

V zásadě rozlišujeme následující druhy derivátů:

  1. Futures – pevné termínované obchody k určitému budoucímu datu za předem dohodnutou cenu. Futures je právo i povinnost uskutečnit sjednaný obchod.
  2. Swap – prodej cenného papíru či deviz v aktuálním kurzu se současným podpisem smlouvy o budoucím odkoupení zpět, za předem dohodnutou cenu.
  3. Opce – je právo, nikoliv povinnost k budoucímu datu uskutečnit obchod s cenným papírem nebo devizami za předem sjednanou cenu.

Pro všechny uvedené CP je typické, že jsou vydávány ve velkých finančních objemech (emisích). Je to logické, protože podnikatelé potřebují hodně kapitálu pro své podnikání (řádově ve stovkách miliónů a miliardách korun) a s delší dobou splatnosti. Takové objemy peněz vyžadují státní dozor, aby nedošlo podvodným jednáním k poškození velkého okruhu věřitelů a narušení finanční stability ekonomiky. KAŽDÁ EMISE CP KAPITÁLOVÉHO TRHU PODLÉHÁ SCHVÁLENÍ MINISTERSTVEM FINANCÍ.

BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY

Cenné papíry jsou speciálním zbožím, které se nenakupuje ani neprodává v běžných obchodech. Místem střetávání nabídky s poptávkou je burza cenných papírů. Je to speciální instituce, kde jsou tržním mechanismem vytvářeny ceny cenných papírů – kurzy. Vývoj kurzů na burze je ovlivněn řadou faktorů – ekonomickou situací emitenta CP, ekonomickou situací státu, mezinárodní ekonomickou situací, ale i vlivy mimoekonomickými jako je stabilita politické scény domácí i zahraniční. Kapitál je velmi citlivý na jakékoliv riziko. Při sebemenším náznaku ohrožení se stahuje do bezpečí, což se projeví okamžitým řetězovým pádem kurzů na burze, které mohou vyústit až v krach burzy, viz. Krach na světové burze CP v New Yorku v roce 1929, který zahájil velkou celosvětovou hospodářskou krizi. Burza je zvláštní forma trhu s následujícími znaky:

DRUHY BURZ

  1. VŠEOBECNÉ – burza, kde se obchoduje s více druhy zboží – zemědělské plodiny, drahé kovy, cenné papíry…
  2. SPECIALIZOVANÉ – obchoduje se zde pouze s určitým druhem zboží
    • Zbožové – (komoditní) - burzy s kávou, kakaem, obilím, bavlnou…
    • Devizové – obchody s devizami založené na pohybech kurzů národních měn (např. Frankfurtská burza)
    • Cenných papírů – obchody s cennými papíry kapitálového trhu (dlouhodobými)

BURZY V ČR

Podotázky: